brůna
See also: bruna, Bruna, bruña, brūna, brūnā, and brūņa
Czech
Etymology
From Old Czech bróna[1], a derivation of Proto-Slavic *bronъ.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈbruːna]
- Hyphenation: brů‧na
Noun
brůna f
- (archaic) white horse
- Synonyms: bělouš, bron
Declension
Declension of brůna
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | brůna | brůny |
| genitive | brůny | brůn |
| dative | brůně | brůnám |
| accusative | brůnu | brůny |
| vocative | brůno | brůny |
| locative | brůně | brůnách |
| instrumental | brůnou | brůnami |
Further reading
- brůna in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- brůna in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
References
- Jan Gebauer (1903–1916), “bróna”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění