ctitel
Czech
Etymology
From ctít + -tel.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈt͡scɪtɛl]
Noun
ctitel m
- admirer
Declension
Declension of ctitel
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | ctitel | ctitelé |
| genitive | ctitele | ctitelů |
| dative | ctitelovi, ctiteli | ctitelům |
| accusative | ctitele | ctitele |
| vocative | ctiteli | ctitelé |
| locative | ctitelovi, ctiteli | ctitelích |
| instrumental | ctitelem | ctiteli |
Synonyms
- obdivovatel
- uctívatel
- zbožňovatel
- milovník
Further reading
- ctitel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- ctitel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- ctitel in Internetová jazyková příručka