šumět
See also: sumet
Czech
Alternative forms
- (obsolete) šimět
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *šuměti.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈʃumɲɛt]
Verb
šumět impf
- to make a noise
Conjugation
Conjugation
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | šumím | šumíme | — | šumějme, šumme |
2nd person | šumíš | šumíte | šuměj, šum | šumějte, šumte |
3rd person | šumí | šumějí, šumí | — | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive šumět. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | šuměl | šuměli | — | — |
masculine inanimate | šuměly | — | ||
feminine | šuměla | — | ||
neuter | šumělo | šuměla | — | — |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | šuměje, šumě | — |
feminine + neuter singular | šumějíc, šumíc | — |
plural | šumějíce, šumíce | — |
Related terms
adjectives
- šumivý
- šumný
nouns
- šum
- šumot
- šumění
verb
- šumívat
Further reading
- šuměti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- šuměti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- šumět in Internetová jazyková příručka