šroub
Czech
Etymology
Cognates include German Schraube, Dutch schroef , English screw.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈʃrou̯p]
Noun
šroub m
- bolt (fastener)
- screw (simple machine)
Declension
Declension of šroub
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | šroub | šrouby |
genitive | šroubu | šroubů |
dative | šroubu | šroubům |
accusative | šroub | šrouby |
vocative | šroube | šrouby |
locative | šroubu | šroubech |
instrumental | šroubem | šrouby |
Related terms
- šroubovák
- šroubovice f
See also
- matka f
Further reading
- šroub in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- šroub in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- šroub in Internetová jazyková příručka