zvonice
Czech
Etymology
From zvon + -ice.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈzvoɲɪt͡sɛ]
Noun
zvonice f
- bell tower, belfry
- female equivalent of zvoník
Declension
Declension of zvonice
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | zvonice | zvonice |
genitive | zvonice | zvonic |
dative | zvonici | zvonicím |
accusative | zvonici | zvonice |
vocative | zvonice | zvonice |
locative | zvonici | zvonicích |
instrumental | zvonicí | zvonicemi |
Further reading
- zvonice in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- zvonice in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- zvonice in Internetová jazyková příručka