zplnomocněnec
Czech
Etymology
zplnomocněný + -ec
Pronunciation
- IPA(key): [ˈspl̩nomot͡sɲɛnɛt͡s]
- Hyphenation: zpl‧no‧moc‧ně‧nec
Noun
zplnomocněnec m anim (feminine zplnomocněnkyně)
- plenipotentiary
Declension
Declension of zplnomocněnec
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | zplnomocněnec | zplnomocněnci |
| genitive | zplnomocněnce | zplnomocněnců |
| dative | zplnomocněncovi, zplnomocněnci | zplnomocněncům |
| accusative | zplnomocněnce | zplnomocněnce |
| vocative | zplnomocněnče | zplnomocněnci |
| locative | zplnomocněncovi, zplnomocněnci | zplnomocněncích |
| instrumental | zplnomocněncem | zplnomocněnci |
Further reading
- zplnomocněnec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- zplnomocněnec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989