smirkovat
Czech
Etymology
From smirek + -ovat.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈsmɪrkovat]
Verb
smirkovat impf
- (transitive) to sandpaper sth
Conjugation
Conjugation
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | smirkuji, smirkuju (coll.) | smirkujeme | — | smirkujme |
2nd person | smirkuješ | smirkujete | smirkuj | smirkujte |
3rd person | smirkuje | smirkují, smirkujou (coll.) | — | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive smirkovat. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | smirkoval | smirkovali | smirkován | smirkováni |
masculine inanimate | smirkovaly | smirkovány | ||
feminine | smirkovala | smirkována | ||
neuter | smirkovalo | smirkovala | smirkováno | smirkována |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | smirkuje | — |
feminine + neuter singular | smirkujíc | — |
plural | smirkujíce | — |
Related terms
- smirkový
Further reading
- smirkovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- smirkovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- smirkovat in Internetová jazyková příručka