služka
Czech
Etymology
From sloužit + -ka.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈsluʃka]
- Hyphenation: služ‧ka
Noun
služka f (masculine sluha)
- maid (servant)
- Synonym: služebná
Declension
Declension of služka
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | služka | služky |
genitive | služky | služek |
dative | služce | služkám |
accusative | služku | služky |
vocative | služko | služky |
locative | služce | služkách |
instrumental | služkou | služkami |
See also
- uklízečka f
Further reading
- služka in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- služka in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- služka in Internetová jazyková příručka