rovinka
Czech
Etymology
From rovina + -ka.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈrovɪŋka]
Noun
rovinka f
- Diminutive of rovina.
- straight (of a road, track)
Declension
Declension of rovinka
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | rovinka | rovinky |
| genitive | rovinky | rovinek |
| dative | rovince | rovinkám |
| accusative | rovinku | rovinky |
| vocative | rovinko | rovinky |
| locative | rovince | rovinkách |
| instrumental | rovinkou | rovinkami |
Derived terms
- cílová rovinka
Related terms
- rovný
Further reading
- rovinka in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- rovinka in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- rovinka in Internetová jazyková příručka