přinutit
See also: prinútiť
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpr̝̊ɪnucɪt]
Verb
přinutit pf
- (transitive) to force, compel (somebody to do something)
Conjugation
Conjugation
Present forms | indicative | imperative | ||
singular | plural | singular | plural | |
1st person | přinutím | přinutíme | — | přinuťme |
2nd person | přinutíš | přinutíte | přinuť | přinuťte |
3rd person | přinutí | přinutí | — | — |
The verb přinutit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | přinutil | přinutili | přinucen | přinuceni |
masculine inanimate | přinutily | přinuceny | ||
feminine | přinutila | přinutily | přinucena | přinuceny |
neuter | přinutilo | přinutila | přinuceno | přinucena |
Transgressives | present | past |
masculine singular | — | přinutiv |
feminine + neuter singular | — | přinutivši |
plural | — | přinutivše |
Related terms
- nutit