kůl
See also: kul, KUL, kúl, kūl, kül, and kül-
Czech
Etymology
From Old Czech kól, from Proto-Slavic *kolъ. Probably connected with *kolti (“to chop”), originally from Proto-Indo-European *kel-.[1]
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkuːl]
- Hyphenation: kůl
Noun
kůl m inan
- stake, post (pointed, long, slender piece of wood)
- kůl v plotě ― post of (literally "in") a fence
- stake (timber to which a martyr was affixed to be burned)
- (volleyball, slang) post supporting the net
- Synonym: sloupek
- (heraldry) pale
Declension
Declension of kůl
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | kůl | kůly |
| genitive | kůlu | kůlů |
| dative | kůlu | kůlům |
| accusative | kůl | kůly |
| vocative | kůle | kůly |
| locative | kůlu | kůlech |
| instrumental | kůlem | kůly |
Derived terms
Derived terms
- jako kůl v plotě
- kolíček
- kolík
- koliště
- kůlna
- kůlový
References
- "kůl" in Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, electronic version, Leda, 2007
Further reading
- kůl in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- kůl in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- kůl in Internetová jazyková příručka