kmen
See also: kmeň
Czech
Etymology
From Old Czech kmen, from Proto-Slavic *kъmenь. Cognate with Slovak kmeň.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkmɛn]
- Rhymes: -ɛn
Noun
kmen m
- trunk (of a tree)
- Synonym: peň
- log (the trunk of a dead tree, cleared of branches)
- tribe (group of people)
- (taxonomy) phylum
- (biology) strain (variant of species, like of virus)
- (linguistics) stem
Declension
Declension of kmen
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | kmen | kmeny |
genitive | kmene, kmenu | kmenů |
dative | kmenu, kmeni | kmenům |
accusative | kmen | kmeny |
vocative | kmene | kmeny |
locative | kmenu, kmeni | kmenech |
instrumental | kmenem | kmeny |
Derived terms
- soukmenovec
- kmenový
Further reading
- kmen in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- kmen in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- kmen in Internetová jazyková příručka