foukat
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈfou̯kat]
Verb
foukat impf (perfective fouknout)
- to blow
- Vítr fouká. ― Wind is blowing.
Conjugation
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | foukám | foukáme | — | foukejme |
| 2nd person | foukáš | foukáte | foukej | foukejte |
| 3rd person | fouká | foukají | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive foukat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | foukal | foukali | foukán | foukáni |
| masculine inanimate | foukaly | foukány | ||
| feminine | foukala | foukána | ||
| neuter | foukalo | foukala | foukáno | foukána |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | foukaje | — |
| feminine + neuter singular | foukajíc | — |
| plural | foukajíce | — |
Derived terms
- foukání
- nafoukat
- pofoukat
- rozfoukat
- vyfoukat
- zafoukat
- nafouknout
- sfouknout
- vyfouknout
- náfuka
See also
- vát
- fučet
- fičet
Further reading
- foukati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- foukati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- foukat in Internetová jazyková příručka