dvořit
Czech
Etymology
From Old Czech dvořiti. Related to dvůr.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈdvor̝ɪt]
- Hyphenation: dvo‧řit
Verb
dvořit impf
- (reflexive with se) to court, to woo
- Žádný ze sličných mládenců se neopovážil ohlížeti se po pannách a paních. Neřku-li aby jim se dvořil nebo s nimi mluvil.
- (please add an English translation of this usage example)
Conjugation
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | dvořím | dvoříme | — | dvořme |
| 2nd person | dvoříš | dvoříte | dvoř | dvořte |
| 3rd person | dvoří | dvoří | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive dvořit. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | dvořil | dvořili | dvořen | dvořeni |
| masculine inanimate | dvořily | dvořeny | ||
| feminine | dvořila | dvořena | ||
| neuter | dvořilo | dvořila | dvořeno | dvořena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | dvoře | — |
| feminine + neuter singular | dvoříc | — |
| plural | dvoříce | — |
Further reading
- dvořiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- dvořiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- dvořit in Internetová jazyková příručka