chtíč
Czech
Etymology
chtít + -č.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈxciːt͡ʃ]
- Hyphenation: chtíč
Noun
chtíč m inan
- lust
Declension
Declension of chtíč
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | chtíč | chtíče |
| genitive | chtíče | chtíčů |
| dative | chtíči | chtíčům |
| accusative | chtíč | chtíče |
| vocative | chtíči | chtíče |
| locative | chtíči | chtíčích |
| instrumental | chtíčem | chtíči |
Further reading
- chtíč in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- chtíč in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- chtíč in Internetová jazyková příručka