břitký
See also: Britky
Czech
Etymology
From Old Czech břidký, from Proto-Slavic *bridъkъ.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈbr̝ɪtkiː]
- Hyphenation: břit‧ký
Adjective
břitký (comparative břitčí, superlative nejbřitčí)
- cutting, sharp
Declension
Declension of břitký
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | břitký | břitká | břitké | |
| genitive | břitkého | břitké | břitkého | |
| dative | břitkému | břitké | břitkému | |
| accusative | břitkého | břitký | břitkou | břitké |
| vocative | břitký | břitká | břitké | |
| locative | břitkém | břitké | břitkém | |
| instrumental | břitkým | břitkou | břitkým | |
| plural | ||||
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | břitcí | břitké | břitká | |
| genitive | břitkých | |||
| dative | břitkým | |||
| accusative | břitké | břitká | ||
| vocative | břitcí | břitké | břitká | |
| locative | břitkých | |||
| instrumental | břitkými | |||
Related terms
nouns
- břit
- břitva
Further reading
- břitký in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- břitký in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- břitký in Internetová jazyková příručka