bělořit
Czech
Etymology
bílý + -o- + řiť
Pronunciation
- IPA(key): [ˈbjɛlor̝ɪt]
Noun
bělořit m anim
- wheatear
Declension
Declension of bělořit
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | bělořit | bělořiti |
genitive | bělořita | bělořitů |
dative | bělořitu/bělořitovi | bělořitům |
accusative | bělořita | bělořity |
vocative | bělořite | bělořiti |
locative | bělořitu/bělořitovi | bělořitech |
instrumental | bělořitem | bělořity |
Further reading
- bělořit in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- bělořit in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989