bouře
See also: boure
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈbou̯r̝ɛ]
Etymology 1
From Old Czech búřě, from Proto-Slavic *buřa.
Noun
bouře f
- storm
Declension
Declension of bouře
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | bouře | bouře |
| genitive | bouře | bouří |
| dative | bouři | bouřím |
| accusative | bouři | bouře |
| vocative | bouře | bouře |
| locative | bouři | bouřích |
| instrumental | bouří | bouřemi |
Related terms
- bouřit
- bouřka
- buřičský
Etymology 2
See the etymology of the corresponding lemma form.
Verb
bouře
- masculine singular present transgressive of bouřit
Further reading
- bouře in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- bouře in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- bouře in Internetová jazyková příručka