bohyně
Czech
Etymology
From Old Czech bohyně, from Proto-Slavic *bogyni. Corresponds to bůh + -yně.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈboɦɪɲɛ]
- Hyphenation: bo‧hy‧ně
Noun
bohyně f
- goddess
Declension
Declension of bohyně
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | bohyně | bohyně |
| genitive | bohyně | bohyní, bohyň |
| dative | bohyni | bohyním |
| accusative | bohyni | bohyně |
| vocative | bohyně | bohyně |
| locative | bohyni | bohyních |
| instrumental | bohyní | bohyněmi |
Related terms
- bůh
- Bůh
- Bohyně
Further reading
- bohyně in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- bohyně in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
Old Czech
Etymology
From Proto-Slavic *bogyni.
Pronunciation
- IPA(key): (earlier) /ˈboɣynʲe/
- IPA(key): (later) /ˈboɦɪɲɛ/
Noun
bohyně f
- goddess
Declension
Declension (pattern prorokyni)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | bohyni, bohyně | bohyni | bohyně |
| genitive | bohyně | bohyňú (bohyňou, bohyní) | bohyň |
| dative | bohyni | bohyněma, bohyňoma | bohyniem, bohyním |
| accusative | bohyňu (bohyni) | bohyni | bohyně |
| vocative | bohyně | bohyni | bohyně |
| locative | bohyni | bohyňú (bohyňou, bohyní) | bohyniech, bohyních |
| instrumental | bohyňú (bohyňou, bohyní) | bohyněma, bohyňoma | bohyněmi |
Descendants
- Czech: bohyně
Further reading
- “bohyně”, in Vokabulář webový: webové hnízdo pramenů k poznání historické češtiny [online], Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2006–2023