blamáž
See also: blamaż
Czech
Etymology
Borrowed from German Blamage coined by German students by appending the French-based appendix -age (cf. -áž) to blamieren (“to embarrass”), which comes from French blâmer, originally from Late Latin blasphēmō, from Ancient Greek βλασφημέω (blasphēméō, “to slander”).[1]
Pronunciation
- IPA(key): [ˈblamaːʃ]
Noun
blamáž f
- public disgrace
- Synonyms: ostuda, hanba, potupa
Declension
Declension of blamáž
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | blamáž | blamáže |
genitive | blamáže | blamáží |
dative | blamáži | blamážím |
accusative | blamáž | blamáže |
vocative | blamáži | blamáže |
locative | blamáži | blamážích |
instrumental | blamáží | blamážemi |
Derived terms
- blamovat
References
- "blamáž" in Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, electronic version, Leda, 2007
Further reading
- blamáž in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- blamáž in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- blamáž in Internetová jazyková příručka
Slovak
Etymology
Borrowed from German Blamage.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈblamaːʃ]
Noun
blamáž f (genitive singular blamáže, nominative plural blamáže, genitive plural blamáží, declension pattern of dlaň)
- disgrace, shame
- Synonyms: hanba, zahanbenie
Declension
Declension of blamáž
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | blamáž | blamáže |
genitive | blamáže | blamáží |
dative | blamáži | blamážam |
accusative | blamáž | blamáže |
locative | blamáži | blamážach |
instrumental | blamážou | blamážami |
Further reading
- blamáž in Slovak dictionaries at slovnik.juls.savba.sk