žeň
See also: zen, Zen, zen-, zeń, zèn, zěn, žen, and źeń
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈʒɛɲ]
- Hyphenation: žeň
Etymology 1
From Old Czech žeň. Related to žnout.
Noun
žeň f
- harvest
- (usually in the plural) harvest season
Declension
Declension of žeň
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | žeň | žně |
genitive | žně | žní |
dative | žni | žním |
accusative | žeň | žně |
vocative | žni | žně |
locative | žni | žních |
instrumental | žní | žněmi |
See also
- sklizeň f
- žetí n
- žetva f
Further reading
- žeň in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- žeň in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- žeň in Internetová jazyková příručka
Etymology 2
See the etymology of the corresponding lemma form.
Verb
žeň
- second-person singular imperative of hnát
Verb
žeň
- second-person singular imperative of ženit