šperkař
Czech
Etymology
From šperk (“jewel”) + -ař.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈʃpɛrkar̝̊]
- Hyphenation: šper‧kař
Noun
šperkař m anim (feminine šperkařka)
- jeweler
Declension
Declension of šperkař
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | šperkař | šperkaři |
| genitive | šperkaře | šperkařů |
| dative | šperkařovi, šperkaři | šperkařům |
| accusative | šperkaře | šperkaře |
| vocative | šperkaři | šperkaři |
| locative | šperkařovi, šperkaři | šperkařích |
| instrumental | šperkařem | šperkaři |
Derived terms
- šperkařský
- šperkařství
Further reading
- šperkař in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- šperkař in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- šperkař in Internetová jazyková příručka