šepot
See also: sepot
Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *šьpъtъ.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈʃɛpot]
Noun
šepot m inan
- whisper
Declension
Declension of šepot
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | šepot | šepoty |
| genitive | šepotu | šepotů |
| dative | šepotu | šepotům |
| accusative | šepot | šepoty |
| vocative | šepote | šepoty |
| locative | šepotu, šepotě | šepotech |
| instrumental | šepotem | šepoty |
Further reading
- šepot in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- šepot in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989