řidič
See also: ridic and řídíc
Czech
Etymology
řídit + -č
Pronunciation
- IPA(key): [ˈr̝ɪɟɪt͡ʃ]
Noun
řidič m anim (feminine řidička)
- driver (person)
Declension
Declension of řidič
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | řidič | řidiči |
| genitive | řidiče | řidičů |
| dative | řidiči, řidičovi | řidičům |
| accusative | řidiče | řidiče |
| vocative | řidiči | řidiči |
| locative | řidiči, řidičovi | řidičích |
| instrumental | řidičem | řidiči |
Derived terms
- řidičský
- řidička f
Related terms
- řídit
- řízení n
Further reading
- řidič in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- řidič in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- řidič in Internetová jazyková příručka