řešetář
See also: resetar, Resetar, rešetar, and rešetár
Czech
Etymology
From řešeto + -ář.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈr̝ɛʃɛtaːr̝̊]
- Hyphenation: ře‧še‧tář
Noun
řešetář m anim (feminine řešetářka)
- sievemaker
- Synonym: sítař
Declension
Declension of řešetář
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | řešetář | řešetáři |
| genitive | řešetáře | řešetářů |
| dative | řešetářovi, řešetáři | řešetářům |
| accusative | řešetáře | řešetáře |
| vocative | řešetáři | řešetáři |
| locative | řešetářovi, řešetáři | řešetářích |
| instrumental | řešetářem | řešetáři |
Further reading
- řešetář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- řešetář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989