řeč

řeč

See also: rec, rec., rěc, reč, and rěč

Czech

Etymology

From Old Czech řěč, from Proto-Slavic *rěčь (“speech”).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈr̝ɛt͡ʃ]
• Rhymes: -ɛtʃ, -r̝ɛtʃ

• audio

  (file)

Noun

řeč f

1. speech (faculty)

   • Osvojení řeči je jedním ze zásadních úkolů dítěte.

2. execution or performance of (1)

   • Na rozdíl od jazyka, jazykového systému, kde se jazyk jeví analyticky, rozebrán na kousky, a tedy bez souvislostí, řeč se mluví vždycky v situaci, jíž mluvčí i adresát už nějak rozumějí. (Jan Sokol: Jazyk je oheň. Vesmír 2007. https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2007/cislo-11/jazyk-je-ohen.html)

3. speech, oration

   Synonym: proslov

   • Svou řeč měl předem dobře připravenou.

4. language

   Synonym: jazyk

   • Uměl dobře anglicky, německy a francouzsky, ale i několik dalších řečí.

Declension

Declension of řeč

	singular	plural
nominative	řeč	řeči
genitive	řeči	řečí
dative	řeči	řečem
accusative	řeč	řeči
vocative	řeči	řeči
locative	řeči	řečech
instrumental	řečí	řečmi

Derived terms

• novořeč
• řečník
• řečnit
• řečový

Related terms

• říct

Further reading

• řeč in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• řeč in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• řeč in Internetová jazyková příručka