řetězit
Czech
Etymology
řetěz + -it.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈr̝ɛcɛzɪt]
Verb
řetězit impf (perfective zřetězit)
- to concatenate
Conjugation
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | řetězím | řetězíme | — | řetězme |
| 2nd person | řetězíš | řetězíte | řetěz | řetězte |
| 3rd person | řetězí | řetězí | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive řetězit. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | řetězil | řetězili | řetěžen | řetěženi |
| masculine inanimate | řetězily | řetěženy | ||
| feminine | řetězila | řetěžena | ||
| neuter | řetězilo | řetězila | řetěženo | řetěžena |
| Transgressives | present | past |
| masculine singular | řetěze | — |
| feminine + neuter singular | řetězíc | — |
| plural | řetězíce | — |
Related terms
- řetězení
Further reading
- řetěziti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- řetěziti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989