čára

čára

See also: cara, Cara, cará, carā, căra, čara, and çara

Czech

Etymology

Probably derived from čáry (“magic”), čarovat (“to conjure”), meaning a magical line, e.g. the delineation of a magic circle.[1] Possibly connected also with Proto-Indo-European *(s)ker- (“to cut”).[2]

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃaːra]

• Audio

  (file)

Noun

čára f

1. line
2. threadlike mark of pen, pencil, or graver

Declension

Declension of čára

	singular	plural
nominative	čára	čáry
genitive	čáry	čar
dative	čáře	čárám
accusative	čáru	čáry
vocative	čáro	čáry
locative	čáře	čárách
instrumental	čárou	čárami

Derived terms

• čárka

References

1. Machek, Václav (1968) Etymologický slovník jazyka českého, 2nd edition, Prague: Academia
2. "čára" in Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, electronic version, Leda, 2007

Further reading

• čára in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• čára in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• čára in Internetová jazyková příručka