čistič
See also: cistic
Czech
Etymology
čistit + -č
Pronunciation
- IPA(key): [ˈt͡ʃɪscɪt͡ʃ]
Noun
čistič m inan
- purifier, cleanser, clearer
Declension
Declension of čistič
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | čistič | čističi |
| genitive | čističe | čističů |
| dative | čističi | čističům |
| accusative | čističe | čističe |
| vocative | čističi | čističi |
| locative | čističi | čističích |
| instrumental | čističem | čističi |
Related terms
- čistička
Further reading
- čistič in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- čistič in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- čistič in Internetová jazyková příručka