čistit
Czech
Etymology
From Old Czech čistiti, from Proto-Slavic *čistiti.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈt͡ʃɪscɪt]
Verb
čistit impf (perfective vyčistit)
- to clean (remove dirt)
- Synonym: pucovat
- Antonym: špinit
Conjugation
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | čistím | čistíme | — | čisťme, čistěme |
| 2nd person | čistíš | čistíte | čisť, čisti | čisťte, čistěte |
| 3rd person | čistí | čistí | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive čistit. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | čistil | čistili | čištěn, čistěn | čištěni, čistěni |
| masculine inanimate | čistily | čištěny, čistěny | ||
| feminine | čistila | čištěna, čistěna | ||
| neuter | čistilo | čistila | čištěno, čistěno | čištěna, čistěna |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | čistě | — |
| feminine + neuter singular | čistíc | — |
| plural | čistíce | — |
Derived terms
verbs
- dočistit
- očistit
- pročistit
- přečistit
- vyčistit
- začistit
- zčistit
- znečistit
Related terms
adjectives
- čisticí
- čistitelný
- čistokrevný
- čistotný
- čistý
nouns
- čistič
- čistička
- čistidlo
- čistitelnost
- čistota
Further reading
- čistiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- čistiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- čistit in Internetová jazyková příručka