čilý
Czech
Etymology
From Old Czech čilý, from Proto-Slavic *čilъ. Cognate with Slovene čil (“stout, sturdy”), Serbo-Croatian чио/čio, чил/čil (“hale”).
Pronunciation
- IPA(key): [ˈt͡ʃɪliː]
Adjective
čilý
- agile, lively, vivacious
Declension
Declension of čilý
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | čilý | čilá | čilé | |
genitive | čilého | čilé | čilého | |
dative | čilému | čilé | čilému | |
accusative | čilého | čilý | čilou | čilé |
vocative | čilý | čilá | čilé | |
locative | čilém | čilé | čilém | |
instrumental | čilým | čilou | čilým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | čilí | čilé | čilá | |
genitive | čilých | |||
dative | čilým | |||
accusative | čilé | čilá | ||
vocative | čilí | čilé | čilá | |
locative | čilých | |||
instrumental | čilými |
Derived terms
- čilost
Further reading
- čilý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- čilý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- čilý in Internetová jazyková příručka