češtinář
Czech
Etymology
čeština + -ář
Pronunciation
- IPA(key): [ˈt͡ʃɛʃcɪnaːr̝̊]
- Hyphenation: češ‧ti‧nář
Noun
češtinář m anim (feminine češtinářka)
- teacher of Czech
Declension
Declension of češtinář
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | češtinář | češtináři |
genitive | češtináře | češtinářů |
dative | češtinářovi, češtináři | češtinářům |
accusative | češtináře | češtináře |
vocative | češtináři | češtináři |
locative | češtinářovi, češtináři | češtinářích |
instrumental | češtinářem | češtináři |
Further reading
- češtinář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- češtinář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- češtinář in Internetová jazyková příručka