čeledín
Czech
Etymology
From Old Czech čeledín. Related to čeleď.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈt͡ʃɛlɛɟiːn]
- Hyphenation: če‧le‧dín
Noun
čeledín m anim
- farm worker, groom
Declension
Declension of čeledín
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | čeledín | čeledíni |
| genitive | čeledína | čeledínů |
| dative | čeledínovi, čeledínu | čeledínům |
| accusative | čeledína | čeledíny |
| vocative | čeledíne | čeledíni |
| locative | čeledínovi, čeledínu | čeledínech |
| instrumental | čeledínem | čeledíny |
Related terms
- děvečka f
See also
- podruh m
Further reading
- čeledín in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- čeledín in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- čeledín in Internetová jazyková příručka
Old Czech
Etymology
From čeled.
Noun
čeledín m
- farm worker, groom
Declension
Declension (pattern pán)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | čeledín | čeledíny, čeledína | čeledíni, čeledínové (čeledínoví), čeledínie (čeledíní), čeledíné |
| genitive | čeledína | čeledínú (čeledínou) | čeledínóv (čeledínuov), čeledín |
| dative | čeledínu, čeledínovi | čeledínoma, čeledínama | čeledínóm (čeledínuom, čeledínům) |
| accusative | čeledína, čeledín | čeledíny, čeledína | čeledíny |
| vocative | čeledíne | čeledíny, čeledína | čeledíni, čeledínové (čeledínoví), čeledínie (čeledíní), čeledíné |
| locative | čeledíně, čeledínu, čeledínovi | čeledínú (čeledínou) | čeledíniech (čeledíních), čeledínech |
| instrumental | čeledínem | čeledínoma, čeledínama | čeledíny |
Descendants
- Czech: čeledín
Further reading
- “čeledín”, in Vokabulář webový: webové hnízdo pramenů k poznání historické češtiny [online], Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2006–2023