čekatel
Czech
Etymology
From čekat + -tel.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈt͡ʃɛkatɛl]
Noun
čekatel m anim (feminine čekatelka)
- person on a waiting list, expectant, candidate
- seznam čekatelů ― waiting list
Declension
Declension of čekatel
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | čekatel | čekatelé |
| genitive | čekatele | čekatelů |
| dative | čekatelovi, čekateli | čekatelům |
| accusative | čekatele | čekatele |
| vocative | čekateli | čekatelé |
| locative | čekatelovi, čekateli | čekatelích |
| instrumental | čekatelem | čekateli |
Derived terms
- čekatelský m
- čekatelství n
Further reading
- čekatel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- čekatel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- čekatel in Internetová jazyková příručka