čaroděj
Czech
Etymology
čáry + -o- + dít
Pronunciation
- IPA(key): [ˈt͡ʃaroɟɛj]
Noun
čaroděj m (feminine čarodějka, čarodějnice)
- wizard, sorcerer
Declension
Declension of čaroděj
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | čaroděj | čarodějové |
| genitive | čaroděje | čarodějů |
| dative | čaroději, čarodějovi | čarodějům |
| accusative | čaroděje | čaroděje |
| vocative | čaroději | čarodějové |
| locative | čaroději, čarodějovi | čarodějích |
| instrumental | čarodějem | čaroději |
Derived terms
- čarodějnice f
- čarodějný
Related terms
- čarovat
See also
- kouzelník m
- mág m
Further reading
- čaroděj in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- čaroděj in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- čaroděj in Internetová jazyková příručka