úhel
See also: uhel
Czech
Etymology
From Old Czech úhel, from Proto-Slavic *ǫgъlъ, from Proto-Indo-European *h₂engulos (“joint?”), from *h₂eng- (“corner”).
Pronunciation
- IPA(key): [ˈuːɦɛl]
audio (file)
Noun
úhel m
- (geometry) angle (figure formed by two rays)
Declension
Declension of úhel
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | úhel | úhly |
| genitive | úhlu | úhlů |
| dative | úhlu | úhlům |
| accusative | úhel | úhly |
| vocative | úhle | úhly |
| locative | úhlu | úhlech |
| instrumental | úhlem | úhly |
Derived terms
- čtyřúhelník m
- dutý úhel m
- kosý úhel m
- mnohoúhelník m
- nulový úhel m
- ostrý úhel m
- plný úhel m
- pravý úhel m
- prostorový úhel m
- přímý úhel m
- rovinný úhel m
- trojúhelník m
- tupý úhel m
- úhelník m
- úhlový
- vnější úhel m
- vnitřní úhel m
- vrcholový úhel m
- vypuklý úhel m
Further reading
- úhel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- úhel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- úhel in Internetová jazyková příručka