úd

úd

See also: ud, UD, uď, üd, ǖd, 'ud, Ud., and уд

Czech

Alternative forms

• oud (archaic)

Etymology

From Old Czech úd, from Proto-Slavic *udъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈuːt]
• Hyphenation: úd

Noun

úd m inan

1. limb (arm or leg)

   Synonym: končetina

2. member (penis)

   Synonyms: see Thesaurus:pyj

Declension

Declension of úd

	singular	plural
nominative	úd	údy
genitive	údu	údů
dative	údu	údům
accusative	úd	údy
vocative	úde	údy
locative	údu	údech
instrumental	údem	údy

See also

• noha
• ruka

Further reading

• úd in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• úd in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• úd in Internetová jazyková příručka

---

Hungarian

úd

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈuːd]
• Hyphenation: úd
• Rhymes: -uːd

Noun

úd (plural údok)

1. oud

Declension

Inflection (stem in -o-, back harmony)
	singular	plural
nominative	úd	údok
accusative	údot	údokat
dative	údnak	údoknak
instrumental	úddal	údokkal
causal-final	údért	údokért
translative	úddá	údokká
terminative	údig	údokig
essive-formal	údként	údokként
essive-modal	—	—
inessive	údban	údokban
superessive	údon	údokon
adessive	údnál	údoknál
illative	údba	údokba
sublative	údra	údokra
allative	údhoz	údokhoz
elative	údból	údokból
delative	údról	údokról
ablative	údtól	údoktól
non-attributive possessive - singular	údé	údoké
non-attributive possessive - plural	údéi	údokéi

Possessive forms of úd
possessor	single possession	multiple possessions
1st person sing.	údom	údjaim
2nd person sing.	údod	údjaid
3rd person sing.	údja	údjai
1st person plural	údunk	údjaink
2nd person plural	údotok	údjaitok
3rd person plural	údjuk	údjaik

See also

• úd on the Hungarian Wikipedia.Wikipedia ^hu

---

Irish

Pronunciation

• IPA^(key): /uːd̪ˠ/

Etymology 1

(This etymology is missing or incomplete. Please add to it, or discuss it at the Etymology scriptorium.)

Noun

úd m (genitive singular úid, nominative plural úid)

1. (card games, etc.) near completion, readiness
2. (rugby) try

Declension

Declension of úd

First declension

Bare forms: Case Singular Plural Nominative úd úid Vocative a úid a úda Genitive úid úd Dative úd úid

Forms with the definite article: Case Singular Plural Nominative an t-úd na húid Genitive an úid na n-úd Dative leis an úd don úd leis na húid

Etymology 2

(This etymology is missing or incomplete. Please add to it, or discuss it at the Etymology scriptorium.)

Determiner

úd

1. (used with the definite article) yon, yonder; that...over there (with implication of distance in space or time)

   an cnoc úd ― that hill over there

Alternative forms

• ud, udaí, údaí, údan, adaí

Noun

úd m (genitive singular úd)

1. (psychology) id

Declension

Declension of úd

Fourth declension

Bare forms (no plural of this noun) Case Singular Nominative úd Vocative a úd Genitive úd Dative úd

Forms with the definite article Case Singular Nominative an t-úd Genitive an úd Dative leis an úd don úd

Mutation

Irish mutation
Radical	Eclipsis	with h-prothesis	with t-prothesis
úd	n-úd	húd	t-úd
Note: Some of these forms may be hypothetical. Not every possible mutated form of every word actually occurs.

Further reading

• Ó Dónaill, Niall (1977), “úd”, in Foclóir Gaeilge–Béarla, Dublin: An Gúm, →ISBN
• Entries containing “úd” in English-Irish Dictionary, An Gúm, 1959, by Tomás de Bhaldraithe.
• Entries containing “úd” in New English-Irish Dictionary by Foras na Gaeilge.

---

Old Czech

Etymology

From Proto-Slavic *udъ.

Noun

úd m

1. limb
2. member

Declension

Declension (pattern dub)

	singular	dual	plural
nominative	úd	úda, údy	údi, údové (údoví), údy
genitive	úda, údu	údú (údou)	údóv (úduov, údů), úd
dative	údu, údovi	údoma, údama	údóm (úduom, údům)
accusative	úd, úda	úda, údy	údy
vocative	úde	úda, údy	údi, údové (údoví), údy
locative	údě (úde), údu, údovi	údú (údou)	údiech (údích), údech, údách
instrumental	údem	údoma, údama	údy, údmi, údami

Descendants

• Czech: úd

Further reading

• “úd”, in Vokabulář webový: webové hnízdo pramenů k poznání historické češtiny [online], Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2006–2023