zvyk
Czech
Etymology
Ultimately from Proto-Slavic *vyknǫti.
This etymology is incomplete. You can help Wiktionary by elaborating on the origins of this term.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈzvɪk]
Noun
zvyk m inan
- custom
- To je u nás zvykem. ― It is a custom here.
- habit
- Zvyk je železná košile. ― Old habits die hard.
- Nemám ve zvyku dělat takové věci. ― I don't make a habit of this sort of thing.
- běžný zvyk ― common practice
Declension
Declension of zvyk
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | zvyk | zvyky |
genitive | zvyku | zvyků |
dative | zvyku | zvykům |
accusative | zvyk | zvyky |
vocative | zvyku | zvyky |
locative | zvyku | zvycích |
instrumental | zvykem | zvyky |
Derived terms
- zlozvyk
- zvyklý
- zvyklost
- zvykový
Related terms
- obyčej m
Further reading
- zvyk in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- zvyk in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- zvyk in Internetová jazyková příručka