zrcadlo
Czech
Etymology
From Old Czech zrcadlo, from Proto-Slavic *zьrcadlo.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈzr̩t͡sadlo]
audio (file) - Hyphenation: zr‧ca‧d‧lo
Noun
zrcadlo n
- mirror
- Zrcadlo zrcadlo, řekni, kdo je na světě nejkrasnější. ― Mirror mirror on the wall, who is the fairest of them all.
Declension
Declension of zrcadlo
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | zrcadlo | zrcadla |
| genitive | zrcadla | zrcadel |
| dative | zrcadlu | zrcadlům |
| accusative | zrcadlo | zrcadla |
| vocative | zrcadlo | zrcadla |
| locative | zrcadle, zrcadlu | zrcadlech |
| instrumental | zrcadlem | zrcadly |
Derived terms
- duté zrcadlo n
- vypuklé zrcadlo n
- zrcátko n
- zrcadlit
Further reading
- zrcadlo in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- zrcadlo in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
Old Czech
Etymology
From Proto-Slavic *zьrcadlo.
Noun
zrcadlo n
- mirror
Declension
Declension (pattern město)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | zrcadlo | zrcadlě | zrcadla |
| genitive | zrcadla | zrcadlú (zrcadlou) | zrcadl |
| dative | zrcadlu | zrcadloma, zrcadlama, zrcadlma | zrcadlóm (zrcadluom, zrcadlům), zrcadlám |
| accusative | zrcadlo | zrcadlě | zrcadla |
| vocative | zrcadlo | zrcadlě | zrcadla |
| locative | zrcadlě, zrcadlu | zrcadlú (zrcadlou) | zrcadliech (zrcadlích), zrcadlech, zrcadlách |
| instrumental | zrcadlem | zrcadloma, zrcadlama, zrcadlma | zrcadly, zrcadlami |
Descendants
- Czech: zrcadlo
Further reading
- “zrcadlo”, in Vokabulář webový: webové hnízdo pramenů k poznání historické češtiny [online], Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2006–2023