zaříkat
Czech
Etymology
za- + říkat
Pronunciation
- IPA(key): [ˈzar̝iːkat]
Verb
zaříkat impf
- (transitive) to exorcize, to enchant, to conjure
- (reflexive, used with se) to swear
Conjugation
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | zaříkám | zaříkáme | — | zaříkejme |
| 2nd person | zaříkáš | zaříkáte | zaříkej | zaříkejte |
| 3rd person | zaříká | zaříkají | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive zaříkat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | zaříkal | zaříkali | zaříkán | zaříkáni |
| masculine inanimate | zaříkaly | zaříkány | ||
| feminine | zaříkala | zaříkána | ||
| neuter | zaříkalo | zaříkala | zaříkáno | zaříkána |
| Transgressives | present | past |
| masculine singular | zaříkaje | — |
| feminine + neuter singular | zaříkajíc | — |
| plural | zaříkajíce | — |
Derived terms
- zaříkání
- zaříkavý
- zaříkadlo
Related terms
- zařeknout, zaříct
- zaříkávat
- zaříkávač
- zaříkávadlo
Further reading
- zaříkati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- zaříkati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989