zavíjet
Czech
Etymology
From za- + vít + -et.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈzaviːjɛt]
Verb
zavíjet impf (perfective zavít)
- to weave
Conjugation
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | zavíjím | zavíjíme | — | zavíjejme |
| 2nd person | zavíjíš | zavíjíte | zavíjej | zavíjejte |
| 3rd person | zavíjí | zavíjejí, zavíjí | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive zavíjet. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | zavíjel | zavíjeli | zavíjen | zavíjeni |
| masculine inanimate | zavíjely | zavíjeny | ||
| feminine | zavíjela | zavíjena | ||
| neuter | zavíjelo | zavíjela | zavíjeno | zavíjena |
| Transgressives | present | past |
| masculine singular | zavíjeje | — |
| feminine + neuter singular | zavíjejíc | — |
| plural | zavíjejíce | — |
Related terms
- závoj m
- zavíječ m
- závit m
Further reading
- zavíjeti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- zavíjeti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989