zastřít
Czech
Etymology
za- + střít
Pronunciation
- IPA(key): /zastr̝̊iːt/
Noun
zastřít pf (imperfective zastírat)
- to obscure
Conjugation
Conjugation
Present forms | indicative | imperative | ||
singular | plural | singular | plural | |
1st person | zastřu | zastřeme | — | zastřeme |
2nd person | zastřeš | zastřete | zastři | zastřete |
3rd person | zastře | zastřou | — | — |
The verb zastřít does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | zastřel | zastřeli | zastřen | zastřeni |
masculine inanimate | zastřely | zastřeny | ||
feminine | zastřela | zastřely | zastřena | zastřeny |
neuter | zastřelo | zastřela | zastřeno | zastřena |
Transgressives | present | past |
masculine singular | — | zastřev |
feminine + neuter singular | — | zastřevši |
plural | — | zastřevše |