zakouřit
Czech
Etymology
za- + kouřit
Pronunciation
- IPA(key): [ˈzakou̯r̝ɪt]
Verb
zakouřit pf (imperfective kouřit)
- to blacken with smoke
- to fill with smoke
- Nekuř, zakouříš celý byt! ― Don't smoke, you will fill the whole apartment with smoke!
Conjugation
Conjugation
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | zakouřím | zakouříme | — | zakuřme |
2nd person | zakouříš | zakouříte | zakuř | zakuřte |
3rd person | zakouří | zakouří | — | — |
The verb zakouřit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | zakouřil | zakouřili | zakouřen | zakouřeni |
masculine inanimate | zakouřily | zakouřeny | ||
feminine | zakouřila | zakouřena | ||
neuter | zakouřilo | zakouřila | zakouřeno | zakouřena |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | zakouřiv |
feminine + neuter singular | — | zakouřivši |
plural | — | zakouřivše |
Related terms
- kouřit
Further reading
- zakouřiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- zakouřiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- zakouřit in Internetová jazyková příručka