věštec
Czech
Etymology
From věštit + -ec.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvjɛʃtɛt͡s]
- Hyphenation: vě‧š‧tec
Noun
věštec m anim (feminine věštkyně)
- prophet, seer, clairvoyant
- Věštec, o kterém mluvíme, má údajnou schopnost předpovídat budoucnost. ― The seer who we are talking about has allegedly the ability to predict the future.
Declension
Declension of věštec
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | věštec | věštci |
| genitive | věštce | věštců |
| dative | věštcovi, věštci | věštcům |
| accusative | věštce | věštce |
| vocative | věštci | věštci |
| locative | věštcovi, věštci | věštcích |
| instrumental | věštcem | věštci |
Related terms
- věštba f
- věštění n
- věštit
Further reading
- věštec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- věštec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989