věčný
See also: věcný
Czech
Etymology
From Old Czech věčný, from Proto-Slavic *věčьnъ. Synchronically věk + -ný.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvjɛt͡ʃniː]
Adjective
věčný (comparative věčnější, superlative nejvěčnější)
- eternal, perpetual
- věčný dluhopis ― perpetual bond
Declension
Declension of věčný
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | věčný | věčná | věčné | |
| genitive | věčného | věčné | věčného | |
| dative | věčnému | věčné | věčnému | |
| accusative | věčného | věčný | věčnou | věčné |
| vocative | věčný | věčná | věčné | |
| locative | věčném | věčné | věčném | |
| instrumental | věčným | věčnou | věčným | |
| plural | ||||
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | věční | věčné | věčná | |
| genitive | věčných | |||
| dative | věčným | |||
| accusative | věčné | věčná | ||
| vocative | věční | věčné | věčná | |
| locative | věčných | |||
| instrumental | věčnými | |||
Derived terms
- věčná loviště
- věčnost
Further reading
- věčný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- věčný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- věčný in Internetová jazyková příručka