větev
Czech
Etymology
From Old Czech větev, from Proto-Slavic *větvь. Compare Slovak vetva, Kashubian wietew and Russian ветвь (vetvʹ).
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvjɛtɛf]
Audio (file)
Noun
větev f
- branch (of a tree)
- Synonyms: haluz, ratolest
Declension
Declension of větev
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | větev | větve |
| genitive | větve | větví |
| dative | větvi | větvím |
| accusative | větev | větve |
| vocative | větvi | větve |
| locative | větvi | větvích |
| instrumental | větví | větvemi |
Derived terms
- větvička
Related terms
- větvit se
- rozvětvit
- větévka
- větvoví
- rozvětvený
Further reading
- větev in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- větev in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- větev in Internetová jazyková příručka