vědec
See also: vedec
Czech
Etymology
From věda + -ec.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvjɛdɛt͡s]
Noun
vědec m anim (feminine vědkyně)
- scientist
Declension
Declension of vědec
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | vědec | vědci |
genitive | vědce | vědců |
dative | vědci, vědcovi | vědcům |
accusative | vědce | vědce |
vocative | vědče | vědci |
locative | vědci, vědcovi | vědcích |
instrumental | vědcem | vědci |
Further reading
- vědec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vědec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- vědec in Internetová jazyková příručka