výslovný
Czech
Etymology
From vyslovit + -ný.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈviːslovniː]
Adjective
výslovný
- explicit, express
Declension
Declension of výslovný
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | výslovný | výslovná | výslovné | |
genitive | výslovného | výslovné | výslovného | |
dative | výslovnému | výslovné | výslovnému | |
accusative | výslovného | výslovný | výslovnou | výslovné |
vocative | výslovný | výslovná | výslovné | |
locative | výslovném | výslovné | výslovném | |
instrumental | výslovným | výslovnou | výslovným | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | výslovní | výslovné | výslovná | |
genitive | výslovných | |||
dative | výslovným | |||
accusative | výslovné | výslovná | ||
vocative | výslovní | výslovné | výslovná | |
locative | výslovných | |||
instrumental | výslovnými |
Further reading
- výslovný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- výslovný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- výslovný in Internetová jazyková příručka