výročí
Czech
Etymology
From vý- + rok + -í.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈviːrot͡ʃiː]
Noun
výročí n
- anniversary
Declension
Declension of výročí
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | výročí | výročí |
genitive | výročí | výročí |
dative | výročí | výročím |
accusative | výročí | výročí |
vocative | výročí | výročí |
locative | výročí | výročích |
instrumental | výročím | výročími |
Derived terms
- výroční
Further reading
- výročí in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- výročí in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989