výpověď
Czech
Etymology
Deverbal from výpovědět
Pronunciation
- IPA(key): [ˈviːpovjɛc]
Audio (file)
Noun
výpověď f
- notice (notification of ending a contract)
- podat/ dátvýpověď ― to hand one's notice; to quit
- Včera jsem podalvýpověď. ― Yesterday I handed in my notice.
- Dostalivýpověď z nájmu na byt. ― They received a notice to quit the flat.
- (law) testimony
- Synonym: svědectví
Declension
Declension of výpověď
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | výpověď | výpovědi |
| genitive | výpovědi | výpovědí |
| dative | výpovědi | výpovědím |
| accusative | výpověď | výpovědi |
| vocative | výpovědi | výpovědi |
| locative | výpovědi | výpovědích |
| instrumental | výpovědí | výpovědmi, výpověďmi |
Related terms
- výpovědní lhůta
Further reading
- výpověď in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- výpověď in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- výpověď in Internetová jazyková příručka